Okolí a tipy na výlet

Maliník (malý okruh přes Vodní zámek)

1. zastávka "Vodní zámek" (34 min, 1,2 km mírné stoupání) - technická zajímavost, vodovodní přivaděč do Elektrárny v Rudolfově

Přímo od chalupy se vydáme směr Hotel Rudolf, poté prudké stoupání po asfaltové silnici až k lesu, poté pokračujeme mírným stoupáním cca 1 km lesní cestou až k Vodnímu zámku.

2.zastávka Maliník (12 min , 634 m) - občerstvení, bufet + křižovatka turistických cest

Po vrstevnici se po zelené značce dostaneme příjemnou procházkou po perkové cestě na sedlo Maliník, zde se můžeme občerstvit v příjemém bufetu. Zároveň je zde křižovatka turistických tras s možností vyrazit na výlet mnoha směry.

Lesní naučná stezka Harcov 

https://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/466-lesni-naucna-stezka-harcov.html

Během jedenácti zastavení se poutavou formou seznámíte s tím, jak vypadaly Jizerské hory dříve, jaké stromy a zvířata zde rostou a žijí, jak člověk lesy ovlivňoval a ovlivňuje. Stezka je vhodná pro pěší i cyklisty. Optimální čas pro prohlídku je zhruba 2 hodiny.

Od chalupy na Černou Nisu (vodní nádrž Bedřichov) cca 4,5 km - 1,5 hod.

1. zastávka "Vodní zámek" (34 min, 1,2 km mírné stoupání) - technická zajímavost, vodovodní přivaděč do Elektrárny v Rudolfově

Přímo od chalupy se vydáme směr Hotel Rudolf, poté prudké stoupání po asfaltové silnici až k lesu, poté pokračujeme mírným stoupáním cca 1 km lesní cestou až k Vodnímu zámku.

2.zastávka Černá Nisa (přehrada Bedřichov)

na rozcestí pod Vodním zámkem se dáme rovně po zelené značce. Trasa vede příjemnou lesní perkovou cestou tzv. po kanále až naváže na asfaltovou cestu, po které se dostanete až na hráz Černé Nisy.


Bedřichovská přehrada (často nazývaná přehrada Černá Nisa) je položená v nádherné lesnaté krajině Jizerských hor a je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů. Bedřichovská přehrada poskytuje v letních měsících jedno z nejkrásnějších koupání. Na protilehlém břehu, než se nachází hráz, je nudistická pláž s opalováním i koupáním bez plavek.

Přehrada leží v nadmořské výšce přibližně 775 metrů a hráz je 23,5 m vysoká. Průměrná hloubka je okolo 15 metrů. Tmavé zabarvení vody má příčinu v místních rašeliništích, díky kterým se voda rychleji ohřívá.
Přehrada byla do nedávna nejvýše položenou přehradou v České Republice. Vystavěna byla v létech 1902-1906. Přehrada na Černé nise byla vystavěna především jako ochrana před povodní (v roce 1897 byla povodeň, kdy v Bedřichově spadlo 345 mm vody a naměřený průtok v Kateřinkách byl 21 m3/s), ale také pro zlepšení průtoku v suchých obdobích a pro využití vodní energie. Konstrukce bedřichovské přehrady je stejná jako většina jiných přehrad z počátku 20 století - gravitační zděná přehrada s hrází klenbovitého tvaru.

K přehradě černá nisa je možné dojet na kole (okolí je přímo poseté cyklostezkami) nebo pešky s přiblížením autem..

Nová Louka - restaurace "Šámalka"

Nová louka je významnou křižovatkou letních i zimních turistických cest. Samota leží blízko Bedřichova a poblíž Blatného potoka. Jedinou zachovalou a dnes stojící stavbou z dřívější osady je známá Šámalova chata. Dříve sloužila jako panský dům, později jako lovecký zámeček a mezi světovými válkami jí obýval prvorepublikový kancléř Přemysl Šámal. Dnes je určena výhradně turistům, kteří se mohou občerstvit ve zdejší restauraci či zde i přespat. V blízkosti se nachází přírodní rezervace Nová louka, která chrání především místní rašeliniště. 


Josefodolská přehrada

Josefodolská přehrada je nejmladší přehradou Jizerských hor. Byla vystavěna v letech 1976 - 1982. Je zároveň i největší tohoto regionu. Je tvořena dvěmi sypanými hrázemi, které jsou vysoké 43m a dlouhé 720m. 

Přehradní jezero má rozlohu 1,38 km². Průměrná hloubka je 10 m. Má celkový objem 22,628 milionu m³.

 Hlavním účelem přehrady je akumulace vody pro účely výroby pitné vody. Proto se v okolí přehrady nenachází žádná sídla ani rekreační oblasti a je zde vyhlášeno pásmo hygienické ochrany vodního zdroje 1. a 2. stupně. Voda z přehrady je podzemní štolou přiváděna do úpravny vody Bedřichov. Pitnou vodou je zásobováno město Liberec. Od odběrné věže vede podzemní štola dlouhá 2,4km, která ústí v úpravně vody v Bedřichově.

V okolí nádrže vede několik turistických a cyklistických tras. Jsou zde vhodné podmínky také pro in-line bruslaře.

Rozhledna Královka https://www.hotelkralovka.cz

restaurace s výbornou kuchyní + krásné velké dětské hřiště venku + pravidelné akce pro veřejnost

Královka (něm. Königshöhe) je jedna z nejznámějších kamenných rozhleden v Jizerských horách na kopci Nekras (859 m) v katastrálním území Janov nad Nisou, necelý kilometr od obce Bedřichov.
Rozhledně a návrší se dříve říkalo Königova vyhlídka či Nekras. Byla postavena roku 1907, celková výška je 24 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20,5 metrů a vede na ni 102 schodů. Nahradila původní, dřevěnou věž, které stála na vrcholku v letech 1888 až 1906. Můžete zde také navštívit samoobslužnou restauraci "Sluneční stráň" , která je nyní kompletně zrekonstruována.
Z rozhledny je za příznivého počasí překrásný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Polsko i Německo, Český ráj, Ještěd a Jablonec nad Nisou. Na rozhlednu lze vystoupit během celého roku.
Přístup k rozhledně je možný po značených turistických stezkách z Rýnovic, Janova n. N. a Bedřichova. Autem lze přes obec Bedřichov či Hrabětice dojet až k rozhledně.
Okolí celého areálu Královka nabízí také ideální podmínky pro sportovní aktivity. 

Smědava - občerstvení

Horská chata Smědava (německy Wittighaus) leží v nadmořské výšce 847 m u sezónně otevřené Smědavské silnice (následně Soušské silnice), která překonává hřeben Jizerských hor mezi Hejnicemi a osadou Souš u Soušské přehrady. Chata leží zhruba mezi vrcholy Jizera (1 122 m) a Plochým vrchem (939 m) v blízkosti Černých jezírek a rašelinišť Jizery.

Horská chata Smědava tak má doslova strategickou polohu v nitru Jizerských hor. První chata tady byla postavena již v roce 1841, přesně o půlstoletí později byla k chatě přivedena i silnice. Původní chata však vyhořela v roce 1932. Ta dnešní stavba pochází až z roku 1935. 

V létě 2014 prošla horská chata významnou údržbou. Výsledkem je návštěvníkům a hostům vstřícná a komfortní samoobslužná restaurace s rozsáhlým výběrem vlastních specialit ze Smědavy. Z restaurace zmizely nekonečné fronty na výdeji nápojů a objednávání jídel stejně, jako nedůstojné sociální zázemí. Ve vlastní restauraci je nyní k dispozici 110 míst k sezení. Za pěkného počasí se nabízí příjemné posezení na terase s kapacitou 120 osob.


Krásná Máří -vyhlídka

Vyhlídkovou skálu Krásná Máří najdete vedle Jizerské magistrály, tzv. Oldřichovské silnice. Tvoří ji několik skalních plošin přibližně v nadmořské výšce 900 m. Jméno získala na památku stejnojmenné rudné štoly z roku 1582, ražené kdesi pod ní. Z vyhlídky se otevírá nádherný pohled na celé Frýdlantsko, na město Hejnice s bazilikou Navštívení Panny Marie, na skály Ořešníku a Štolpichu a do údolí horního toku říčky Smědé. Přístup z magistrály je po skalních schodech a stupních, výhledová místa jsou jištěna zábradlím. 


Na Čihadle - rašeliniště

Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.Jizerské hory jsou plné rašelinišť. Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť je situováno v sedle na východním úpatí Sněžných věžiček, na rozvodí Černého potoka a Jedlové. Název vznikl podle místa, kde bývalo ptačí čihadlo, tj. dřevěná bouda, ve které čekávali jizerskohorští čihaři na přílet zpěvného ptactva. V roce 1960 zde byla zřízena přírodní rezervace a rašeliniště bylo kvůli zvěři oploceno. Návštěvníkům je umožněn přístup po dřevěném chodníku na vyhlídkovou věž, která je nyní nově opravená a přístupná také pro vozíčkáře po povalových chodníčcích. Ze dvou stran je rašeliniště ohraničeno panelovými cestami - Štolpišská silnice vede z Knajpy na do Ferdinandova, před rašeliništěm z ní k západu odbočuje panelka na Kristiánov.
S rašeliništěm je spojována celá řada starých jizerských pověstí. Známá je ta o nehodném zvoníkovi z Hejnic, jehož hříchy kdysi umlčely tamní zvony. Zvony odčaroval až kat, který k čihadelskému močálu s velkou námahou přivlekl černého kohouta - zakletou duši zvoníka - a se zaříkadly ji vhodil do bezedné tůně. Další pověst praví, že pokud přeteče největší z jezírek, uvolní se na vrcholu Ořešníku skála, která dopadne na hejnický kostel a nastane konec světa. Bezednost Čihadel byla demonstrována jinou pověstí, podle níž do jednoho z jezírek kdysi spadla místnímu dřevaři sekera s monogramem a stejný nástroj po čase vylovili rybáři u jednoho rybníka ve Slezsku. Ve skutečnosti však dosahuje hloubka rašeliniště cca 4 metrů.